Nechci snad příliš a nechci už vůbec málo,
chci naplno žít, aby žít za to stálo.
Můj život byl jsi ty, náš život jsme byly my,
nejkrásnější okamžiky, ty nejhlubší sny.
Teď už nemám pro co žít, ztratila jsem cit,
zmizelo to tak rychle, jako bys přetrhl nit.
Co bych dala za to, vrátit ten čas,
je to jako by ten důvod žít zhas'.
Ten plamen, který svítil dnem i nocí,
jako by zhasl pár vteřin před půlnocí.
Teď zbyly mi jen vzpomínky,
a pomalu a slabě zhasínající plamínky.
Ten den, až uhasnou, v den mé smrti,
budu mít ruce položené na své hrudi.
Budu i v ten den vzpomínat na tebe,
a usmívat se, poslouchat ptáky a pozorovat šeré nebe.
Jediné, co by zachránilo můj život jsi ty,
nebo jedinečný muž, co by uhasil vzpomínky...
chci naplno žít, aby žít za to stálo.
Můj život byl jsi ty, náš život jsme byly my,
nejkrásnější okamžiky, ty nejhlubší sny.
Teď už nemám pro co žít, ztratila jsem cit,
zmizelo to tak rychle, jako bys přetrhl nit.
Co bych dala za to, vrátit ten čas,
je to jako by ten důvod žít zhas'.
Ten plamen, který svítil dnem i nocí,
jako by zhasl pár vteřin před půlnocí.
Teď zbyly mi jen vzpomínky,
a pomalu a slabě zhasínající plamínky.
Ten den, až uhasnou, v den mé smrti,
budu mít ruce položené na své hrudi.
Budu i v ten den vzpomínat na tebe,
a usmívat se, poslouchat ptáky a pozorovat šeré nebe.
Jediné, co by zachránilo můj život jsi ty,
nebo jedinečný muž, co by uhasil vzpomínky...

