Mladá dívka šla po stráni, co neměla konce. Vedle ní kráčela její vlčice Keyla, která ji z ničeho nic zatahala za rukáv a pak se rozeběhla. Když se Cyntthia - mladá dívka - podívala, kam Keyla běží, viděla cestu k lesu. "Keylo, děkuji ti. Bez tebe bych byla ztracená," a následovala ji směrem k lesu. Když u něj byly dostatečně blízko, dívka něco zahlédla, ale nepostřehla, co to bylo. Šly dál lesem a narazily na řeku jím protékajícím. Dívka se tedy rozhodla, že půjdou podél řeky. Šly celou noc, až úplně zabloudily. Dívka se přiklonila ke břehu řeky a začala si umývat oblyčej, načež se zadívala na odraz ve vodě a něco zahlédla. Vhlédla k obloze. "Co to je?" zadívala se pořádně... "A do háje. Keylo, poběž!" začaly prchat před obrovským rojem bodavého hmyzu.
"Musí tu něco být!" po chvíli se Keyla schovala pod hlubší jámu pod kořenem starého stromu, tak se dívka dostala rychle k ní.
"To bylo jen tak, tak... Asi bychom se měly ale na chvíli usadit, jsme obě dvě unavené." Dívka si lehla vedle vlčice a zachumlala se do starého, potrhaného pláště, který beztak skoro nehřeje. "Dobrou noc, Keylo..."